Sloh-Lyžák...

28. ledna 2008 v 18:26 | →Skilfulka a Hilarinka |  keci
Tenhle sloh sem dělala s mojí nej kámoškou. Byl to domácí úkol na téma: Lyžák protože sme byli nedávno na lyžáku437. Ale nejradši bych se tam vrátila stejskatimg522/2663/14732319ba8.gif se mi po tom prostředí:'-( a nešli sme si tam taky kamarádku po který se mi taky ztejská... No tak jesi chcete tak si to přečtěte....

Lyžák
12.ledna jsme se s 8. třídou zúčastnili lyžařského výcviku pod dohledem pana ředitele Svobody, pana Efemberka a paní učitelky Hlaváčkové. Cestu jsme přežili i s malým smradlavým problémem a inteligentem, který šikovně vytáhl okénko u autobusu. Když jsme vystoupili z autobusu objevil se problém č.3 vyjít studený kopec plný překážek se všemi těžkými věcmi kromě lyží co jsme si s sebou přitáhli. Konečně jsme se vyškrábali nahoru k našemu cíli. Byli jsme rádi ,že jsme to přežili i s drobnými zraněními například otlačená záda. Po ¨rozdělení pokojů jsme se všechny obyvatelky pokoje č.1 (Káťa, Macek, Hanka a já) shodli jsme se na tom. Že v našem případě bude nejlepší sesunout postele dohromady a spát na 3lůžkové posteli, protože jedna byla dvoupatrová. Po celkovém zabydlení následovala večeře a potom večerní program zkráceně diskotéka. Po téměř 2hodinovém tanci nás ti velcí zahnali do lože. Samozřejmě všem učitelům očekávaný spánek dopadl jinak. Druhý den byl hodně náročný pro některé jedince symbolizoval jeho poprvé…… Dopoledne jsme konali činost rolby a odpoledne nás čekal středověký vlek. Některým jedincům dělalo problémy nahazovat kotvičku. No, kotvičku ….. prkýnko na provázku. Tento pobyt nám přinesl velkou kamarádku Diu. Vnučku p. Efemberka, která vymýšlela bláznivé nápady ale vždy za něco stáli. Pod sjezdovkou na nás vždy čekala ,,okrasa´´ celého vleku naše zraněná díky které jsme měli vždy úsměv na tváři. Tento večer se konal večerní program opět diskotéka. Při který i zraněný mohli tancovat úplně bez problému. Naše kamarádka Dia svoji odvážnost předvedla.
Další dny strašně rychle ubíhaly ale jeden se nám zaryl do paměti snad na dlouho. Místo odpoledního lyžování jsme se vydali na Lysečinskou boudu, jejíž prostředí nás zavedlo do dějí Mrazíka. Ochotná servírka připomínající Marfušku nás mile upozornila na nový jídelní lístek a 4krát na to, že nemá moc času. Sice jsme se svého objednaného jídla dočkali až po velice dlouhé době, ale ,,svým úsměvem a milými připomínkami´´ si to u nás vylepšila. Jedna z nás ji mile přivolala: ,,Slečno, mohla bych vás poprosit?´´Funnya zbytek stolu ji doprovodil hlasitým smíchem natož se ,,slečna´´ otočila a vyzvídala kdo ji takhle oslovil. A doporučila nám očního lékaře. Také se nám pochlubila, že je šťastně vdaná paní.
Zbytek lyžáku jsme si velmi užili a budem na něj ještě dlouho vzpomínat………
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kata Kata | Web | 28. ledna 2008 v 19:10 | Reagovat

Díky za pochvalu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama